Ruská technokratická vláda není prezidentem Putinem nucena k žádným významným reformním krokem. Ekonomika se musí opět spoléhat na spotřebitele, který se zadlužuje, aby mohl nakupovat nemovitosti, zda zboží z dovozu. Podle specialisty na Rusko, Leonid Bershidského, ruská ekonomika sice roste, ale nestojí na pevných základech. Bez hlubších změn nebude takové oživení udržitelné.
Spotřebitelů podporuje v nákupech stabilní rubl a nízká inflace. I přesto, že reálné příjmy v současnosti klesají. Domácnosti to řeší navyšováním dluhů. Na konci roku 2016 asi 20% spotřebitelských úvěrů klasifikovali jako nesplatitelné. Banky se začaly snažit omezovat úvěrové riziko a přistoupili k zpřísňování svých úvěrových standardů. Letos centrální banka snížila svou klíčovou sazbu z 10% na 8,25% a banky neodolali pokušení nabídnout více půjček soukromému sektoru. Sazby u hypoték jsou na historických minimech, spotřebitelské úvěry jsou opět dostupnější a spotřebitel má dobré důvody pro navyšování svých dluhů.
Putinovi mohou vítězství ve volbách zajistit dluhy domácností
Centrální banka tvrdí, že se nemá proč znepokojovat současným stavem, protože úvěry podle ní nerostou přehnaným tempem. Ruské banky navíc v hypotékách drží aktiva odpovídající jen asi 5,5% HDP, pro srovnání například v Polsku je to 20% HDP. Centrální banka ale začíná mít obavy z možné bubliny. Od počátku tohoto měsíce vyžaduje mnohem vyšší tvorbu rezerv oproti poskytnutým hypotékám. Kromě nedostatečného růstu příjmů, který zvyšuje rizikovost nových dluhů, ji znepokojuje i to, že už musela zachraňovat dvě velké banky Otkritie a B & N. Soukromé banky jen těžko dokáží konkurovat státním Sberbank a VTB a proto berou na sebe více rizika. Centrálnq banka se ale obává, že pokud by musela pomáhat i dalším finančním institucím, byla by to pro její rozvahu příliš velká zátěž.
Rusko potřebuje mnohem lepší zdroj růstu, než je dlouhém poháněn poptávka domácností. Vláda se spoléhala na investice a ty byly ve druhém čtvrtletí skutečně mimořádně silné. Pokud ale má tento trend pokračovat, musí se zlepšit exportní konkurenceschopnost ruských firem. Když v minulosti docházelo k růstem cen ropy, investice do konkurenceschopnosti a větší diverzifikace většinou trpěli. Dnes se cena ropy drží na více než 63 dolarech za barel, což je podstatně vyšší než je hranice 40 dolarů, s níž počítala vláda ve svém rozpočtu.
Vladimir Putin měl vždy neobyčejné štěstí. Není tomu jinak ani teď. Ruská ekonomika se vrací k růstu a domácnosti zvyšují své výdaje právě v době, kdy se připravuje na další prezidentskou kandidaturu. Ale udržet současný růst během následujících šesti let si už bude vyžadovat více než jen štěstí. Putin se namísto ekonomiky zatím zaměřuje na geopolitickou oblast. Bez ucelené ekonomické strategie.
