Probíhá největší očkovací kampaň v historii. Podle údajů shromážděných agenturou Bloomberg bylo již podáno více než 15 milionů dávek v 35 zemích na celém světě. Distribuce dalších miliard vakcín bude jednou z dosud největších logistických výzev.
Podle dosavadního průběhu očkování má Evropská unie co dohánět. Podle dostupných údajů analyzovaných agenturou Bloomberg bylo proti koronavirus v USA očkovaných již více než pět milionů lidí, v Číně 4,5 milionu lidí, ve Velké Británii 1,3 milionu a v EU přibližně jen 900 tisíc obyvatel. V rámci Evropské unie jsou rozdíly ještě výraznější. Vzhledem k počtu obyvatel se daří nejlépe Dánsku, Slovinsku a Německu. Na opačné straně se nachází Francie jen s 2000 očkovanými obyvateli, což představuje 0,0031 procenta. Slovensko do včerejšího dne zaočkovalo 7201 obyvatel, což pro srovnání představuje 0,13% populace, čímž se řadíme do středu pomyslného žebříčku. Zaostávající země by měly zpozornět, protože potenciální překážky v dodávkách nových vakcín, logistické výzvy a problémy v managementu očkování zvyšují riziko, že zemím nezbude, jen nadále a dlouhodobě přijímat přísnější omezení, které budou mít vliv na jejich zotavení.
Rozdíly v úspěšnosti vakcinační strategie způsobuje i rozdílný přístup jednotlivých zemí. Porovnali jsme zaostávající Francie a úspěšný Izrael:
Saxo Bank: Není času nazbyt, Evropa očkování zatím nezvládá
Jaké by měly být další kroky?
Francie, ale i slovenská strategie očkování, věnuje hodně pozornosti vyvracení konspiračních teorií antivaxerov. V těchto zemích je nepochybně velká nedůvěra v očkování, což odráží širší problém důvěry v zdravotní systém. Vlády se při řešení tohoto problému rozhodli pro pomalý protokol, který bude ekonomicky nákladný a je nepravděpodobné, že by zvýšil důvěru veřejnosti v vakcínu. Ve skutečnosti je to spíše naopak. Pomalá distribuce vakcíny k lidem posiluje antivax nálady a konspirace o bezpečnosti vakcíny. Z ekonomického hlediska však bude tato strategie velmi nákladná.
Za předpokladu, že se zemím EU nepodaří dosáhnout cíle očkování, který by stačil na vytvoření kolektivní imunity, znamenalo by to, že omezení budou pravděpodobně platit minimálně do konce podzimu, a to je ještě optimistický předpoklad. Pesimistický scénář spočívá v tom, že nové mutace koronavirus nedávno objevené ve Velké Británii a v Jihoafrické republice rozšíří a země se budou muset uchýlit k ještě k tvrdším restrikcím.
Smutnou realitou je, že není času nazbyt. Čím déle budeme čekat na kolektivní imunitu (k čemuž může být podle posledních studií potřebných až 70 – 75% očkovaných z celkové populace), tím vyšší je pravděpodobnost, že se vyvinou takové mutace viru, proti nimž bude současná vakcína neúčinná.
